Cesta do Paříže

   Výstavy speciálního Fontánového umění Sri Chinmoye (Jharna Kala) byly vystavovány na mnoha místech po celém světě a inspirovaly nejednu uměleckou duši k další tvořivosti. Sám jsem si několik kopií těchto maleb pořídil. Uspořádání takových výstav je práce zdlouhavá a náročná. Už jen při převozu originálů může být člověk účastníkem velmi zábavných situací. V roce 2006 skončila výstava těchto obrazů v Praze (galerie Miro) a bylo potřeba převézt tyto obrazy do Paříže, kde měla začít další výstava. Tato dvacet hodin dlouhá cesta probíhala velmi pohodově - za poslechu hudby a žvatlání o všem, co přišlo mě a mému spolujezdci Honzovi na mysl.

   Po překročení už neexistující francouzsko-německé hranice nás hned za jednou z dálničních pokladen zastavila namátkově místní celní kontrola. Příjemně se nás začali vyptávat, co to vezeme. Naše odpověď byla, že vezeme obrazy, které budou vystavovány v Paříži v Louvre. Po otázce „kde byli předtím“ jsme pyšně vyložili, že byly zarámovány a vystaveny v Praze. Na zadní straně bylo napsáno, že byly namalovány v Malajsii, takže následovala otázka: „A to namaloval někdo z Malajsie?“. Naší odpovědí bylo, že obrazy jsou nakresleny umělcem z Indie, který žije již čtyřicet let ve Spojených Státech. Zde jsem začal mít pocit, který se dal vyčíst i z tváře tohoto úředníka, a to, že si oba dva připadáme jako dvě Alenky v říši divů.

Po další rozpravě se svým kolegou a důkladném prostudování doprovázejících dokumentů se nevěřícně zeptal, jestli tyto malby budou v Paříži prodány. Odpověď byla záporná s doplněním, že další místo, které je čeká, bude výstava v Japonsku. To už znělo pro tyto celníky tak absurdně, že nám vrátili doklady a rychle se s námi rozloučili. Musím dodat, že mi v té chvíli došlo, ať už to vypadá jakkoliv,že kresby které vezeme v našem autě, se asi jen tak nezastaví, a že toto bude pro ně začátek velmi dlouhé cesty.

   Pařížská výstava dopadla nad očekávání dobře. Francouzská strana se činila. Návštěvnost byla opravu velká a jako na všechny výstavy těchto obrazů, bylo i zde v Louvre vstupné zdarma s mnoha proslovy, živou hudbou a lahodným vegetariánským banketem. Ještě jedna zvláštnost provázela instalování této výstavy... je asi málo lidí, kterým se přihodilo, aby by se ocitli zamčeni po půlnoci v Louvre při instalování výstavy se všemi těmi uměleckými skvosty.